BE MY SACRIFICE

2. května 2011 v 14:10 | Sayuri |  Living
Sedim na lavičce na školnim hřišti, předstírám ,že nemám úbor, klepu se zimou a koukám na ty magory jak jim to nejde. Ale tak to ještě neviděli hrát mě, že ano. To počasí je pěkně ma prd. Buď je zima a nebo vedro. Co si pak člověk má vzt na sebe aby nezmrz a zároveň se nevařil? Divim se, že těm holkám co si zapoměli kalhoty, jak řekla Bezejmenná, nemrznou zadky. Ale ony z toho vyrostou, čistě teoreticky.

Mám se pořád docela na prd. Zjistila jsem, že se nemám komu svěřit, aneb posledně kdž jsem Ann něco řekla a slíbila, že to neřekne stejně to vyžvanila. A to je fuk že to ten člověk už z části věděl.. V dnešnim světě člověk může věřit jen sobě...

No, budu tu mrznout ještě čtvrt hodiny, skvělý. Když na to nezapomenu, dopíšu sem chemické hlášky aneb rozpouštědlo a jiné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jealous. jealous. | Web | 4. května 2011 v 19:25 | Reagovat

jó, s tím počasím máš pravdu. ráno se klepu kosou a odpoledne nesu bundu v ruce. tož kde to sme? :D nejvíc mě ale dostalo, jak tady padal včera sníh! no peeecka. . .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama