Únor 2011

CADENCE OF HER LAST BREATH

26. února 2011 v 13:32 | Sayu |  Living
Sedim tu, popíjím colu, poslouchám Nightwish, snažim se dostat černý stíny z obličeje a vzpomínám. Na lyžák. Bylo to fajn. Sice jsem se rozešla s (ne)Milým, ale to nemá s lyžákem nic společného. Prostě se začal chovat...jinak. A nebo jsem jenom poznala, jakej doopravdy je. Každopádně se tim nehodlám zabejvat. Jsem teď radši s někym jiným než s nim. A je mi fajn. Tak proč se stresovat.

Ohledně lyžáku, byla tam prdel. Už teď mi chybí debaty o sexu u jídla, skákání přes hromady oblečení na zemi v pokoji (barvu koberce jsme zjistily dnes ráno), chybí mi 10 lidí nakvartýrovanejch u nás na pokoji buď pařících na zmiňovaný Nightwish, či čučících do noťasu - jakéhokoliv.

"Jůů ty máš stejnou tapetu jako já! Aha, to je můj notebook.."
"Nejen že já na tom pokoji spim, nejen že tu mám spoustu věcí, nejen že jsem chodim jak kdyby to byl můj pokoj; on to dokonce je můj pokoj!"

Chybí mi vysedávání a mrznutí na okně s cigaretou v ruce a paranoidní otáčení směr dveře, jestlu nejde profesor. Chybí mi špehování kluků ve sprchách (ano, my špehovaly je, ne oni nás, aneb jak řekla Ev Menšina špehuje většinu). Jsem ráda že jsem jela s Béčkem a ne s naší třídou. Je to parta magorů a je s nima hrozná sranda.

"Jdu na ten se-aha, tady jsou holky.."

Chybí mi můj bufáček u postele, plnej láhví coca-coly. Chybí mi hromadění se klučičích kusů oblečení. Dokonce mám i trenky. Krásně se v nich spí, to se musí nechat. Už chápu, proč to ti kluci nosej.

"Sayu, neni ti nic?"
"Colaaaaaaaaaaaaaa!"
"Ne, je v pohodě.."

Nebudu tu vypisovat všechno, byli bychom tu dlouho. Chtěla jsem jen to nej. Na zbytek budem vzpomínat s Ev a smát se. Jdu si smejt ty černý oči, aneb po večerkový sraz metalistů... A dám vám dobrou radu: nezapalujte si s hlavou hodně skloněnou když máte zapalovač na nejvíc. Hrozí upálení řas...

"Já jsem Prokop Dveře."
"Tomáš Jedno."





TRAVELIN' GIRL

9. února 2011 v 20:45 | Sayu |  Living
*padne obličejem do polštáře* Hak me tu háte. "Nebylo lepší, vyndat ten obličej z polštáře?" No jo furt... Každopádně, jsem zpátky od Kairi. V sobotu jsem byla nucena vstát už v 8, abych stihla vlak. Představa tří (a půl) hodin strávených ve vlakubyla opravdu velmi, velmi, veeeeeeeelmi lákavá. Ale co bych pro Kairi (a Nephalu) neudělala, že.

Cesta vlakem byla velmi záživná. Nejdřív se mi vybil notebook, pak mobil. Nesmějte se. Tak jsem si otevřela okýnko dokořán, zatáhla závěsi, dala si nohy na protější sedačku a...spala. Divim se, že jsem to nepřejela.

Když jsem dojela na místo určení, usadily jsme se s Kairi a Neph v pizzérce. Bavily jsme se o věcech, kterejm nikdo jinej nerozuměl a některý dokonce tupě civěli (nebo možná jen koukali Nephale do výstřihu, kdo ví). U Kairi jsme se uvelebily, já se seznámila s Agarem (brácha K.) kterej mi potom mile nalejval vodku, to abych se z Kairi nezcvokla. Neph mi vytvořila cedulku "100% hetero", kterou mi ovšem Kairi později vyhodila. R.I.P.

Další den jsem bojovala se sprchou, poněvadž mě naše milá Kairi nevarovala, že se ten čudlík má nejdřív vytáhnout a až PAK pustit vodu. Mejt si hlavu pod kohoutkem je veeeeeeeelmi pohodlné..Ale víkend jako takovej jsme si užily (nebo aspoň já), i když jsem ráda, že jsem doma. Ovšem zejtra jedu pro změnu ke Script na naší filmovou noc, takže mě čeká další cesta vlakem. Naštěstí o hodně, hodně, HODNĚ kratší.