Chce se mi spát. Když jeden usne ve dvě ráno, v 8 se mu opravdu vstávat nechce. A už vůbec ne k doktorovi. Takže jsem si pohodlně vylezla v 8:45, nacpala do sebe jeden croisant, kdyby náhodou chtěli brát krev, hodila na sebe nějaký to oblečení a chystala se k odchodu. Ovšem mě zadržel (již nasraný) otec, že tam pojede se mnou at se v tý chumelenici nemusim tahat tramvají. Jízdy s mým otcem autem jsou velmi humorné. To jsou samý sračky zasraný, zajebaný, potkáváte samýho vola, debila, kreténa, občas narazíte i na nějakého toho čůráka. Všichni ostatní na silnici jsou hovada, co neumí jezdit a všechno to kreténi musej rozkopat. To jen aby jste si udělali obrázek.
Nejlepší překvápko ovšem je, když se v polospánku doplazíte před dveře doktorky, a zjistíte, že z důvodu nemoci se od 22.12. do 24.12. neordinuje. Jak ironické. Ale já si spíš myslim, že si chtěla užít svátky. Nevadí. Tak jsme se přes ty kretény a čuráky dostaly zase domů. Chěla jsem si lehnout a dospat to, ale byla jsem zastavena spamující Kairi. A to prostě odejít nemůžete, i kdyby jste chtěli.
